Pokud se dostaneme do situace, která je jedinečná a s největší pravděpodobností nedojde k jejímu opakování, pak můžeme využít i vyhrocenějších technik. V každodenním životě se ovšem s „protihráčem“ setkáváte opakovaně. Ve hře bývá obvykle dlouhodobý vztah a především naše dobrá pověst. Jednorázově techniky tedy nejsou zcela na místě a mohou přijít velmi draho!

Právě riskantní technikou může být blafování. Jedná se o použití jasné nepravdy, polopravdy či tvrzení, které není snadné ověřit či vyvrátit. Lidé zkrátka blafují poměrně často a to s jasným účelem. Chceme ukázat naši situaci v lepším světle a rychleji dosáhnout dohody. Ovšem málokdo si připouští rizika.

Rizika blafování

Snad ani nemusíme uvádět, že pokud protistrana je opravdu zkušená, pak takovou praktiku velice rychle a snadno odhalí a následky bývají zásadní.

Tvrzení typu: „Dostali jsme lepší nabídku od společnosti Z. Na základě srovnání se tedy vaše nabídka jeví jako vysoká, a prosíme o snížení ceny o xx Kč na jeden metr.“

Zkušení vyjednávači se tímto tvrzením nenechají rozházet a budou jistě požadovat důvěryhodnost a konkrétní důkazy. Pokud vaše kontrakty se pak pohybují v řádech milionů korun, můžete být uměle vystaveni testu důvěryhodnosti. Pokud ovšem nemáte svoje tvrzení čím podložit, dostáváte se do nepříjemné komplikace celého vyjednávání a obchodu.

Uzavřením dohody o koupi či prodeji ovšem spolupráce nekončí. Tedy neměla by. Jestliže tedy potřebujete, aby spolupráce pokračovala i po podpisu smlouvy, pak je lepší držet se faktů.

Nejhorším dopadem blafování je ztráta pověsti solidního vyjednavače. Dnešní pokrok a moderní technologie zjednodušují komunikaci a lidé mají přístup k velkému množství informací. Nikdy tedy nevíte, s kým bude druhá strana mluvit či kolik informací zjistí. A nezapomínejme ani na zlaté rčení, že lež má krátké nohy!

Uvědomte si tedy, že vyjednávání není poker, lež se vám v této „hře“ opravdu nevyplatí. Pokud ztratíte důvěryhodnost, zvyšují se tak náklady a především je ohrožena samotná dohoda.