Je to pár dní zpátky, co se mnou článek o důchodcích v exekuci doslova zarezonoval. Jak je možné, že jsou čeští důchodci tak zadlužení? Na rozdíl od naší generace, oni ještě dostávají peníze od státu. Přesto jim to nestačí a berou si úvěry? Žijí si nad poměry? Nebo je úvěr pro tyto lidi existenční nutnost?

Když dnešní důchodci mají nouzi, co bude s naší generací za 40 let? Jen si to představte. Je Vám 65 let. Za 40 let plného pracovního nasazení jste unavení a máte všeho dost. Toužíte jen po klidu a příjemných chvílích s těmi nejbližšími. Sice už nejste nejmladší, ale stále musíte jíst, šatit se, platit za vodu, topení, plyn, elektřinu… Výdajů je víc než dost. A co příjmy? Stát již peníze na důchody nemá, do práce Vás už asi jen tak někdo nevezme. Opět a znovu prosit děti o pomoc už je Vám trapné, a proto si vezmete půjčku. Je to cyklus. Nic jiného Vám nezbývá. Lepíte půjčku půjčkou, až jednoho dne přichází exekutor a bere Vám i to málo, co doma máte.

Tohle je naprosto katastrofický, ale bohužel i docela realistický, scénář. Je bez pochyby, že lidé nad 60 let by neměli mít úvěry, ale úspory.

Spoření však není radno nechávat na později. Pár let odkládání Vás ve výsledku stojí statisíce.

Pokud si začnete ve svých 25 letech odkládat 1 000 Kč měsíčně, můžete uspořit cca 1 580 000 Kč. Tato částka Vám za 35 let vystačí na to, abyste po 15 let mohli pobírat rentu ve výši 10 000 Kč*(v dnešních cenách).
Začnete-li o 10 let později, naspoříte méně než polovinu - 730 000 Kč.

Chcete si zachovat svou životní úroveň? Pak spoření neodkládejte a začněte nejlépe už dnes. Zeptejte se mě, kde si lze s tisícovkou měsíčně naspořit 1,5 mil. Kč*. 

* Pozn.: Penzijní připojištěním tady tím vhodným nástrojem nebude ;)